Snad se máte parádně, ale já věřím že jo, venku se to už trochu umoudřilo a vypadá to, že na nás už zpoza rohu vykukuje jaro :)). Tak snad se to nijak nepokazí. Já už se na něj těším jak malá holka, ta zima v Londýně neni totiž vůbec, ale vůbec pěkná (to ostatně asi nikde, teda krom těch pohádkovejch severskejch zemí, že joo). Už se těším až zas vytáhnu foťák a vyrazím fotit do ulic, aniž by mi umrzly prsty. Tohle počasí svádí jen k tomu ležet doma s čajem a nervovat se u PLL...a že mi dáte za pravdu, no ne? Co děláte v týhle zimě-nezimě nejraději vy? A abych vás navnadila na léto a vnesla sem zase trochu sluníčka, mám tu další travel post ze Zanzibaru. Tentokrát vás provedu opičím pralesem a pak vám povyprávím i o neuvěřitelném životě pod hladinou oceánu v Modré laguně.. :)
Hey guys, hopefully you are doing well due to this incredibly beautiful weather outside! Seems like a spring is finally knocking on the door. Im so excited, this chilly London winter is no longer okay for me. Can't wait to grab my camera and head over to shoot in the streets without my fingers being totally freezing. This weather just feels like you wanna stay in cozy bed all day long watching PLL and being nervous af. Isn't it? So to spread a little bit of spring there on my blog, I've got a post about our holidays in Zanzibar. I'll take you to the jungle full of monkeys and tell you something about our snorcheling experience in a Blue Lagoon :-)
Jak to vypadá: Opálená slečna se ladně opaluje na lehátku a u toho pomalu usrkává osvěžující smoothie.
Skutečnost: Totálně spálená slečna, se zatahujícím břichem, pózující v nepohodlný pozici, která se nejvíc těší, až do sebe po týhle fotce bude moct kopnout celej ten smoothie, jelikož jí je šílený vedro.
:D
<3
Jednou z věcí, na kterou jsem se na Zanzibar fakticky těšila, byl právě národní park Jozani forest. Džungle, prazvláštní rostliny, exotická zvířata a hlavně - spousta opic...něco pro mě! Ale ještě na začátek si neodpustím jednu takovou zajímavost a to, JAK a ČÍM jsme se do pralesa vlastně dostali. Já i David jsme se oba shodli, že nevyzkoušet jízdu místní dopravou - daladala, by byl vskutku hřích. Jen tak pro představu, daladala je dodávka, občas se střechou, občas bez, s kterou se svezete asi za 1 dolar, pod podmínkou, že nebudete ofrňovat nos, když budete sedět mezi slepicema a pod nohama budete mít pneumatiky a další harampádí. Tenhle dopravní prostředek zastaví každému, kdo na něj mávne a jediná nevýhoda je, že trasu, kterou byste autem ujeli za hodinu, urazíte tímhle za 3. V 10 ráno jsme se teda vydali za brány hotelu, okusit zase trochu toho místního života. Měli jsme to štěstí, že jsme už z dálky jednu daladala zmerčili a řidičovi jsme lípli 2 dolary s tím, že chceme do Jozaniho. Hupsli jsme na poslední dvě volná sedadla a v tu ránu si připadali jak marťani, všichni místní si nás prohlíželi a asi si v duchu říkali, co za blázny to sem vlezlo :D. Nejdřív jsem se jen mile usmívala, pak nastal i pokus o zahájení konverzace, bohužel marně. Nikdo z nich totiž neuměl ani ň anglicky :D. Já si tu cestu směrem na východ pamatovala a tak mi po chvíli začlo vrtat hlavou, proč jedeme úplně někam jinam. Začala jsem panikařit a když se D. zeptal spolusedícího, kdy bude Jozani a on se smíchel dodal, že soon a vzbudil smích i v ostatních, začla jsem panikařit ještě víc :D :D. No, nakonec jsme zdárně dorazili do cíle a naše putování pralesem mohlo začít.
One of the main thing, which I was so excited about, is Jozani forest national park. Imagine jungle, unique plants, exotic animals and a lots of monkeys. My kind of a thing! But before I'll start, let me explain you the way we got there, which I find quite interesting. Me and David, we both were convinced we gonna definitely try a local transport called daladala. Basically, it's a van with roof, sometimes without and it costs just 1 dollar pp. But the journey which normally takes around an hour, will take up to 3. Around 10 a.m we set up behind the walls of the hotel to try the local life. We were lucky, so we jumped into the first van we saw and head over. We felt bit like an aliens, all the people staring at us like "what the hell these europeans are doing there". I've tried to make a conversation but they couldn't speak english at all, what a pitty.
Jozani park je obrovská přírodní rezervace, kde kromě asi 50ti druhů motýlů a ptáků žije i jako jediná na světě guaréza červená, kterou můžete vidět hned na prvních fotkách. Legenda praví, že je tu možné spatřit i Zanzibarského leoparda, ale to jsou asi jen báchorky :-). Trasa probíhá s průvodcem tak, že chvilku se jede autem a chvíli zase po svejch. Naší první zastávkou byly opice a můžu teda říct, že jsem čekala, že na pár jich určitě narazíme (když budeme našlapovat jako myšky), ale že se nám budou plýst pod nohama a budou se nám houpat zběsile nad hlavou...to jsem teda fakt nečekala! Byla jsem u nich tak blízko a bylo to nepopsatelný...pan průvodce přesně věděl, kde je hledat a dokonce nás jednoho po druhým vzal i do skrýše, kde se schovávala jedna velká opičí rodinka. Mohla bych je pozorovat hodiny.. :)
Jozani park is a huge national reservation, where apart from 50 butterfly and bird species you can also find an endemic specie of red colobus monkey. The journey was guided by one local man, sometimes we went by car and sometimes by walk. Our first stop were monkeys and to be honest, I was expecting we'll meet some of them but I didn't really expect them to be everywhere you look or even hanging above our heads. It was insane and so much fun tho! I could literally watch them all day long :-)
Nakonec jsme ještě navštívili mangrovníkovej prales, přišlo mi zajímavý třeba to, že tyhle zvláštně rozvětvený kořeny dokážou absorbovat neskutečný množství slaný vody a chráněj tak ostrov před tsunami a erozí...
Eventually we stopped by in a mangrove forest. Did you ever heard that these strange roots can absorb a huge amount of salty water and are actually protecting the whole Island before tsunami and erosion?
Po 2 hodinách v džungli jsme se vydali pěšky po silnici, po cestě jsme si od místních žen koupili trs slaďoučkejch banánů a čekali jsme, kdy chytnem něco zpět. Po chvilce nám zastavila nabouchaná dodávka a jestli jste, vážení, někdy prskali v přeplněným buse, že se tam nedá ani dejchat, ani sedět...tak to bylo ještě prd! Tady se totiž nedalo ani stát :’DDD. Auto pro 18 osob a bylo v něm nasoukanejch 26 lidí. Byla to ale hrozná sranda, všichni po sobě šlapali, padali na sebe a ten, kdo nevypad ze dveří, dostal zlatýho bludišťáka. Za mě rozhodně ano, vyzkoušet!!!!!
After 2 hours in a jungle, we slowly walked back beside the road, bought some sweet bananas and tried to catch some transport back to the hotel. After a while a big crowded van stopped just in front of us and if u've ever been angry about a bus full of sweating people, that was nothing compared to this! Maximum occupation was 18 people and we were 26 there. Totally crazy what do you think? But it was so much fun, we stepped on each others heads almost, trying to keep balance somehow. I'm saying yes to this!!!
Tanzánský šilink...
Místní školu jsme měli možnost vidět sice jen za oknem, ale i tak to byl zajímavej zážitek :)
Jestli je něco, co jsem si v hotelu zamilovala, tak právě snídaně. Vstávat každý ráno s pocitem, že na vás čeká čerstvej džus z manga a křupavej, teplej croissant...to je prostě žůžo labůžo!
If i should list one thing which I've completely adored there, It'll be breakfast. Waking up every single morning, knowing there is a crispy warm croissant waiting for you on the table... love it!
Asi se divíte, že tam je tolik mušliček na jednom místě a nikdo je nevysbíral. Důvod je prostej, žádný mušle, kamínky ani skvosty z oceánu se nesmí vyvážet. A pravidla jsou od toho, aby se občas porušovaly, takže my to riskli a pár krásnejch mušliček jsme si nasáčkovali do kapes jako suvenýr. Jsme to ale rebelové. Brali jsme to tak, že nejhorší, co nám můžou udělat, že nám to zabavěj. A nezabavili, ou jé!
Jak už asi víte z předchozího postu o Zanzibaru, od místního týpka jsme si jeden den vypůjčili motorku a hned po delfínech jsme se vydali na místo, které nám bylo doporučeno všema deseti. Modrá laguna. Na místo jsme jeli asi 15 minut podél Paje beach a díky velkému odlivu jsme tam onu lagunu tak trochu postrádali. Zaparkovali jsme motorku a hned se nám začal věnovat jeden místní, nabídl nám, že nás lodí vyveze na šnorchlování a my to nakonec usmlouvali na nějakejch 24 dolarů pro dva, kdy časová náročnost bude jen a jen na nás, až se zkrátka unavíme jak mimina, tak se jede zpátky ke břehu :)). Tohle se mi tak moc líbilo! Loďka nás vysadila uprostřed nádherně azurový laguny, kde jsme nasadili šnorchl, brejle a pak už jsme jen následovali našeho podvodního průvodce. Nic hezčího jsem nikdy neviděla a můžu říct, že ty pestrobarevný rybky a korály výrazně konkurujou delfínům. Pod hladinou člověk cejtí tak osvobozující pocit, vnímáte jen to ticho, bublinky a každou chvilku vám do cesty vstoupí něco, co zkoumáte, osaháváte a obdivujete. Teď ještě jedna taková vtipná příhoda, jestli se mi někdy líbila scéna z Harryho a ohnivýho poháru, jak tam lovil kamarády v jezeře, tak už se mi nelíbí. Podobnou scénu jsem totiž zažila na vlastní kůži, když jsem se při šnorchlování zašmodrchala do něčeho ohavnýho, nevím co to bylo, ale vědět to nechci...jen vím, že mi to šíleně popálilo nohy a zadnici a já pištěla, jak když mě na nože berou :D. David si v tu chvíli musel myslet, že mi žralok ukous nohu. Ale tohle fakt nechcete! O něco míň veselejší fakt je ten, že jsme všechny ty krásy pod vodou natáčeli a fotili... a nemáme vůbec nic :(
As I said before, one day we rent the motorbike and went snorcheling in a Blue Lagoon, place which was recommended to us. It was just 15 minutes ride from along the beach from Paje and when we arrived there was a guy who immediately took care of us. In the end we haggled the boat just for 24 dollars for both of us. So cheap compared to the prices we are used to! The boat dropped us somewhere in the middle of crystal clear water and then we just put on the glasses and snorcheling equipment and followed our ocean guide. I can say that I've never seen anything so beautiful as this almost unreal sea life. So many colourful fishes, corals and creatures. I felt something really liberating under water..accompanied just by this beautiful silence and bubbles. Funny thing was that I've jammed into something really slimy and this thing totally burned my bump and legs. I was screaming like crazy! David probably thought that shark ate half of my body. Less funny thing is, that everything we've captured and filmed is gone... forever :(
Ach ty snídaně <3
What a breakfast <3
Tak co, láká vás Zanzibar? :)) Určitě mi dejte vědět, co se vám nejvíc líbilo a pokud by vás zajímalo něco konkrétního, neváhejte a ptejte se, ráda odpovím. Přemýšlím ještě o posl. článku, kam šoupnu fotky, co se nikam nehodily a udělám takové shrnutí. Mějte se krásně a užívejte si konečně (snad to nezakřiknu) jarních sluníčkových dnů! Pusu :*
So how do you find Zanzibar? :)) Defo let me know what do you like the most and If there is anything what are you wondering about, don't be shy and feel free to ask. I was thinking maybe I'll make a last post about our holidays where I'll enclose some of the photos which haven't fit anywhere. Take care and enjoy these warmer days as much as possible, kisses! <3
