Po delší odmlce (užívám si toho, že bydlím zase DOMA, budiž mi prominuto!) jsem už zaznamenala menší abstinenční příznaky po ťukání do klávesnice a tak mě tu zase máte. Řeknu vám, že snad nikdy jsem nebyla tolik šťastná, že jsem doma. Užívám si každičkej den a z každýho dne taky těžím maximum, protože.. kdo ví na jak dlouho se tu vlastně zdržíme. Zatím to vypadá na plansinprogress, všechno tak nějak postupně dolazujeme a až budeme vědět víc, určitě se všechno dozvíte.. :)
Hned po mém příletu mě čekala dámská rodinná jízda Krkonoších a když mi mamka radila, ať si s sebou vezmu teplý oblečení, že tam bude sníh, říkám si, že tak možná zahlídnem pár bílejch fleků na vrcholku Sněžky. Je přece začátek října. Když jsme pak autem pomalu vjížděly do Krkonoš a v dálce se tyčily zasněžený kopce, začínala jsem tomu docela i věřit. V peci jsme pak v závojích sněhu hledaly náš hotel a já si pomyslela, že jediný, co tomu chybí jsou už jen koledy :D. Hlavní úkol byl jasnej: Zdolat Sněžku. Tu jsme pokořily hned další den a já, jakožto věčný odpůrce pěší turistiky, můžu za sebe říct, že to bylo něco neuvěřitelně krásnýho. Vyrazily jsme pěšky už z Úpy (žádná lanovka!), přes Růžovou Horu až na vrchol. Vyšlo nám nádherně i počasí, svítilo sluníčko a všude bylo bílo, zasněžený lesy, hory...hotová pohádka. Připadalo mi, že jsem se ocitla ne v Krokonoších, ale v Mrazíkovi... :) Já si udělila zlatýho bludišťáka za to, že jsem to dala v Adidaskách. Nahoru se šlo sice jedna báseň, ale na cestu (čti sjezd) dolů přes Obří důl jsem si musela půjčit mamky trekový hole a odpichovat se, jinak bych dole byla za 5 vteřin, ale po kouskách. :D Ty výhledy za to ale stály. Tak co, Himaláje nebo Krkonoše?
Jeden den jsme se pak vydaly na další, trochu oddychovější trek, na rozhlednu Hnědý vrch, odkud jsem si mimo jiné přivezla i celkem super suvenýr v podobě mega boule na čele. To je tak, když se jdete fotit na samospoušť, štelujete foťák, jdete se přidat k ostatním, ale máte chlupatou kapucu přes oči, takže vidíte úplný prd a tak čelem šikovně rozhoupete celou 30ti metrovou rozhlednu. Teď se tomu směju, ale v tu chvíli jsem myslela, že mám tu železnou konstrukci na čele vytlačenou... :D No, ale to jenom taková vtipná vsuvka.
Jak bych to shrnula? Určitě si Sněžku vyšlápněte alespoň jednou za život a nejlépe v zimě! Já pociťuju, že tímhle jsem v sobě probudila turistickýho ducha, nedávno jsem si dokonce koupila pohorky a to už je teda co říct. Já jsem teď akorát uprostřed balení, zítra totiž vyrážíme na týden objevovat krásy a taje Toskánska. Má být až 24 stupňů, takže to vypadá na super dovolenou :)). Na první dny máme ubytko u Gardy, potom kousek od Sieny a zbytek chceme tak různě cestovat, možná skončíme i někde pod stanem. Cejtím ve vzduchu dobrodružství! A víno. Stopro budu aktivní na instagramu a instastories (chytla jsem wifinu i na Sněžce!!!!) takže....lets keep in touch <3
