Tuesday 21 February 2017

Z DENÍČKU DOBROVOLNÍKA: RÁJ JMÉNEM KITESURFING LANKA

Tak vás zase všechny moc zdravím, doufám, že po včerejším článku o tom, Jak jsme testovali drogy na Srí-Lance, jste mě nepřestali sledovat... :D My jsme se teď tak trochu nostalgicky a zároveň i opravdicky vrátili v čase - jsme opět u naší první rodinky, u Satchiho. Moc milej comeback... :) 
No a my se společně také vrátíme v čase, chci vám totiž povyprávět o našem úplně posledním volunteeringu. 
Letovisko Kalpitiya se nachází na severo-západě a abych pravdu řekla, tak vám toho o něm moc nepovím. A brzy pochopíte proč. Resort, jež si říká Kitesurfing Lanka nás na týden tak pohltil a líbilo se nám v něm tak moc, že jsme tam byli s radostí uvěznění...a spokojení. A to už muselo sakra bejt, protože ani já ani David nemáme zrovna v lásce dovolené, kdy nevytáhnete paty z resortu, přežíráte se v rámci all inclusive a vaší denní náplní je válet si šunky u bazénu. Ne ne ne. Tenhle ráj byl ale úplně jinej.


Jídlo, ubytování a naše pracovní náplň
Resort funguje už 5 let a je vidět, že se mu daří. Vše už má rozjeté, koncept je daný, má jméno...a majitelé moc dobře vědí, co dělají. Pro nás bylo zážitkem už jen to, že jsme spali ve stanu. Ale ne v jen tak ledajakým. Měl přístřešek z bambusu, matrace na spaní, elektřinu, stoleček...no cítili jste se tam jak doma v obýváku, co vám budu povídat. Samozřejmě jsou k dispozici i klasické bungalowy nebo vilky, pro ty, kteří nocování ve stanu moc neholdují. Tenhle volunteering byl jiný v tom, že jsme si platili jídlo a zdarma jsme měli pouze ubytování. No, on byl vlastně jinačí úplně ve všem. U toho jídla jsme dlouho špekulovali, jestli se nám za něj chce dávat denně 20 €, ale teď víme, že kdybychom to odmítli a chodili zase jak somráci na jídlo za 17 Kč do budky, hodně bychom prohloupili. Jídlo bylo vlastně takovým highlightem našeho celého pobytu.. :D Vše bylo formou bufetu, takže bylo poměrně obtížný nastavit si limity a nepřežírat se, vždyť to učitě znáte. Hlavně snídaně. Po tom, co jsme předešlých 14 dní snídali jen rýži se zeleninou, jsme naopak tady hodovali jak králové. A toho ovoce?! Asi vám je jasný, že jsme z toho div neměli Vánoce. (ze mě bude ještě i básník, haha) Lokální kuchyně se tu mísila s tou evropskou, což bylo taky super.. :) 

















Atmosféru místa bych popsala asi takhle: Všechno a všichni jsou v pohodě. Je tu pohoda. Všichni jsou nadšenci do sportu. Najdete tu spoustu "přírodňáků" a "dreďáků"...umělců, jogínek, zajímavejch lidí. Nikdo nic neřeší. Často tu uslyšíte reggae. Hlavně večer, kdy se pije, zpívá a hrajou se hry. A je to jak jinak, než pohoda. Asi vás zajímá, co že jsme tu vlastně dělali. David po večerech dělal kouzelnická vystoupení, kouzelnické workshopy a staral se, aby se hosté po večeři dobře bavili. To se mu myslím povedlo na jedničku. Někteří jedinci byli do kouzel tak zbláznění, že si vše pečlivě zapisovali, ze všeho byli totálně paf a všechno se chtěli naučit. A trénovali a trénovali. 
A já? Já měla snad tu nejlepší práci, co jsem mohla mít. 

Dá se tomu vůbec říkat práce? Byla jsem v resortu jakožto fotografka. Nefotila jsem ale místo jako takové, ale mým úkolem bylo zachytit atmosféru, lidi, každodenní dění...a taky kitesurfery v akci. Asi si dovedede představit, jak moc mě to bavilo. Přes den jsem kolem resortu pobíhala s foťákem, večer jsem vychytávala dechberoucí západy slunce a před spaním jsem fotky upravovala, zkrátka...byla jsem ve svým živlu :)). Ráno jsem většinou začínala jógou, potom jsem se tak trochu vzdělávala pomocí "The Greatness Guide" od R. Sharmy (naprosto úžasná knížka, ještě o ní určitě uslyšíte) Přes den jsme si mohli půjčit kajaky, paddle boardy, canoe, kola, motorku... nebo si se slevou zkusit kitesurfing. Jeden den jsem se přihlásila na workshop pletení náramků, kdy jsme si vybrali typ náramku, barvy provázků, korálky a jedna moc milá thajka nás potom učila, jak daný náramek uplést.  Já kabrňák jsem si samozřejmě vybrala ten úplně nejtěžší ze všech a zatímco všichni už pletli další, já ještě neměla ani začátek. První hodinu jsem si v duchu nadávala, že jsem úplně pitomá, proč jsem si prostě nemohla vybrat normální náramek jako ostatní, ale zase jsem musela mít něco extra. Achjo Janino. Náramek jsem pletla, vážení, 4 hodiny. Ale je krásnej. A mám z něj obrovskou radost. I když jsem se zprvu proklínala, do čeho jsem se to zase uvrtala, teď jsem za to ráda. Další náramek už mi šel o poznání líp a já se do toho úplně ponořila a už jsem přemýšlela, jaký provázky a korálky si v ČR nakoupím.... :)















Jednoho dne jsme se rozhodli naší kreativnost posunost na další level a já přišla s nápadem, že vyrobíme na záchod poličku na toaleťáky. Jop. Takový pěkný DIY odpoledne. Od zahradníka jsme si s dovolením vypůjčili veškeré náčinní, včetně pilky, která byla asi nejpodstatnější. Vyrazili jsme do lesa a všechno šlo jako po másle, do tý doby, než jsem prohlásila: "Hele pujč mi tu pilku, já si to taky zkusim, ať tady jenom tak nestojim a nežeru sušenky". Můžete si tipnout co následovalo. Dvakrát jsem řízla sem a tam a pilku jsem samozřejmě zlomila vejpůl. Pro dobrotu na žebrotu. Ze třech poliček byla nakonec jen jedna, ale i tak super ne? Řeknu vám, to se hned čůrá líp, když si toaleťák berete z poličky, v který je kus práce, kus vašeho srdce...a taky kus rozbitý pilky.


Moje šikovnost v tyhle dny zřejmě neznala mezí a pilka byla ještě slabej odvar. 
Další ráno jsme byli akční, vzali jsme paddleboardy a vyrazili jsme do zátoky. Moc daleko jsme ovšem nedojeli, ulomila jsem totiž u svýho paddleboardu kormidlo. Jani Jani. To už jsem nevěděla, jestli brečet nebo se smát. Dlouho se mi nestalo, že bych něco zdemolovala, takže teď jsem si to vybrala tak na rok dopředu? Stává se. Pak už jsme si z toho dělali srandu, že při odjezdu budeme platit ve stylu: "Ok, tak to máme, 7x jídlo, dvě piva, rozbitá pilka, zdevastovanej paddleboard.." Všechny škody jsme poctivě nahlásili a vše bylo nakonec v pohodě.. :D Jak jinak taky. Mimo tyhle střípky a historky to byl úžasnej a pro mě i tak trochu detoxikační tejden plnej pohody, zábavy, kreativity a dobrýho jídla! Věřím, že jsme tu nebyli naposled <3

No comments:

Post a Comment

Děkuju za odezvu a tvůj čas <3